Iguazú - DOVOLENÁ.eu

V místním indiánském jazyce guaraní znamená iguazú velká voda. To ale ani zdaleka nevystihuje mohutnost tohoto vodopádu na hranici mezi Argentinou a Brazílií. Vysloužil si přízvisko vodopád všech vodopádů a zápisna Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Vodopád Iguazú patří k nejpůsobivějším přírodním divům na světě. Není sice ani nejvyšší, ani nejmohutnější, ale má 275 vodopádů na úseku dlouhém 2,7 kilometru. Nejkrásnější je asi vodopád Salto Unión, ve kterém se voda řítí přes čedičové skály do hloubky 82 metrů z náhorní plošiny Paraná do poměrně úzké rokliny. Ta má výstižný název La Garganta del Diablo (Ďáblův chřtán). Útes, z něhož voda spadá, má tvar podkovy 150 metrů široké a 700 metrů dlouhé. Středem vodopádu prochází hranice mezi Argentinou a Brazílií.

Vodopády Tři mušketýři, Adam a Eva, Benjamin a další, které do systému Iguazú patří, mají vody méně a padá z výšky kolem šedesáti metrů. Dvě třetiny vodopádů jsou na argentinském území.
K vodopádům Iguazú směřuje stejnojmenná řeka, která teče od východu z Brazílie napříč subtropickým deštným lesem a ústí v Argentině do řeky Paraná. V období dešťů na podzim a na jaře se ve vodopádech Iguazú řítí až šest a půl tisíce kubických metrů vody za sekundu. V té době je hluk vody tak velký, že je slyšet do vzdálenosti téměř pětadvaceti kilometrů.

Traduje se, že když vodopád Iguazú spatřila novinářka a manželka amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta Eleanor Rooseveltová, komentovala rozdíl mezi největšími vodopády v Severní a v Jižní Americe stručně a výstižně: „Ubohá Niagara.“ Vodopády jsou daleko mohutnější než Niagarské, předčí je pouze Viktoriiny vodopády na hranicích mezi Zambií a Zimbabwe.

Prvním Evropanem, který vodopády Iguazú spatřil, byl v roce 1541 španělský conquistador Álvar Núňez Cabeza de Vaca, po němž je pojmenován jeden z vodopádů na argentinské straně.  

Jak vznikly

Podle mýtů stvořil tyto unikátní vodopády sám bůh M´boi, který vládl světu v podobě hada. Každý rok mu místní obyvatelé přiváděli jednu dívku jako oběť. Když měla být obětována krásná Naipí, zachránil ji v den slavnosti mladý bojovník Tarobá, který se do ní zamiloval a prchal s ní v kanoi po řece Iguazú. Když M´boi zjistil, že Naipí a Tarobá uprchli, rozzuřil se, pronikl do útrob země a vytvořil obrovskou trhlinu, z níž vznikl gigantický vodopád. Kanoi s uprchlíky zalily vody řítící se do propasti a dvojice navždy zmizela.

Méně romantická verze uvádí, že za svůj vznik vděčí vodopády sopečné krajině. Před více než 135 miliony let pokrývala dnešní jižní Brazílii tlustá vrstva lávy, která postupně po mnoho milionů let tvrdla v čedič. V některých oblastech byl rozpukaný a právě tudy se kolem čedičových ostrůvků nyní valí masy vod.

Vodopády Iguazú jsou turistickou atrakcí jak na argentinské, tak na brazilské straně. Každý rok je navštíví čtyři až pět milionů turistů. Říká se, že jsou to nejkrásnější vodopády na světě. V roce 1984 byly zapsány na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO spolu s okolním subtropickým deštným lesem.     

Národní parky a jejich obyvatelé

Vodopády Iguazú obklopují dvě přírodní rezervace: brazilský Národní park Iguazú má rozlohu 1700 km2, argentinský Národní park 500 km2. Oba byly založeny ve třicátých letech minulého století.
Erbovním ptákem této lokality je tukan obrovský (Ramphastos toco). Patří do řádu šplhavců, čeledi tukanovitých. Pyšní se neobyčejně velkým jasně žlutým zobákem, jehož délka se rovná délce tukanova těla. Zobák je velmi lehký, stavěný z jemných kostních trámků a příček, mezi nimiž jsou vzduchové bubliny.

Dodnes není jasné, k čemu tak velký zobák vlastně slouží. K získávání potravy, kterou u tukanů tvoří převážně plody, by stačil zobák mnohem menších rozměrů. Tukani žijí v párech nebo v malých skupinkách, kde se všichni členové starají o mláďata dominantního páru. V době námluv předává samec samici jako svatební dar bobuli. Patří k nejzajímavějším z více než čtyř set druhů ptáků, kteří v subtropických deštných lesích Iguazú žijí.
Žijí tu i četní kolibříci, kteří patří k nejmenším ptákům na světě. Ti úplně nejmenší jsou velcí asi jako čmelák, největší jako vlha. Jsou velmi rozmanití a v některém z dalších čísel se jim budeme podrobně věnovat.

V Národních parcích Iguazú žije třicet osm druhů plazů, osmnáct druhů obojživelníků a šedesát osm druhů savců typických pro tuto oblast: například nosál červený, jaguár, ocelot, tapír brazilský, mravenečník, pes pralesní a další. Je tu na dva tisíce druhů rostlin. Vavřínové lesy guatambú, blízko vodopádů kopálový les s Copaifera langsdorfii, šedesát druhů orchidejí a množství bromelií.

Rekrodmani mezi vodopády

Nejvyšším vodopádem světa je Andělský vodopád (Angel Falls) ve Venezuele. Voda v něm padá z výšky 979 metrů. Druhým nejvyšším je Yosemitký vodopád v USA (740 m), následují Sutherlandovy vodopády na Novém Zélandu (570 m), rakouský vodopád Krimmler Wasserfalle (380 m), norský vodopád Vettisfoss je vysoký 275 m a německý Triberger Wasserfalle má 163 metry.

Teprve na dalších místech jsou nejznámější světové vodopády: proslavené Viktoriiny vodopády, o které se dělí dva africké státy Zambie a Zimbabwe, jsou vysoké 120 metrů. Následuje Iguazú (72 m), Niagarské vodopády na hranicích USA a Kanady mají 51 m, Stanleyovy vodopády v Kongu (45 m), Livingstonovy vodopády rovněž v Kongu mají výšku 40 metrů a Rýnský vodopád ve Švýcarsku padá z výšky jednadvacet metrů.