Dá se diskutovat o tom, zda překoná Eiffelovku. Ta kraluje jako nejvyšší stavba Paříže a celé Francie už od roku 1889. Bez antény měří 300 metrů, nová Tour Signal, která vyroste ve čtvrti La Défense, bude měřit 301 metrů. Eiffelovka ale má i anténu dlouhou 24 metrů. Záleží jen na tom, jak se výška počítá.
Nová výšková budova Tour Signal vyroste v la Défense do roku 2013. Její stavba je označována za nejdůležitější čin francouzské architektury od stavby Eiffelovy věže. Návrh je dílem jednoho z nejslavnějších světových architektů Jeana Nouvela, který se letos navíc stal držitelem prestižní Pritzkerovy ceny. Nouvel byl jedním z pěti finalistů, mezi nimiž správa čtvrti rozhodovala. Jméno vítěze bylo oznámeno letos 27. května.
Nouvelova Tour Signal bude mít tvar pravidelného hranolu ze skla a betonu potaženého slabou vrstvou oceli. Jedenasedmdesát pater bude mít víceúčelové využití. Budova je jasně rozčleněna na čtyři základní části. V přízemí obchody, nad nimi kanceláře, které budou zabírat plochu 50 000 metrů čtverečních, pak hotel (39 000 metrů čtverečních) a nejvýše luxusní byty o celkové ploše 33 000 metrů čtverečních. Součástí budovy jsou vnitřní atria.
Soutěž na mrakodrap s názvem Tour Signal byla vyhlášena v roce 2007. Podmínky stanovily, že nová stavba musí splňovat ekologické požadavky trvale udržitelného rozvoje a zároveň se stát součástí série architektonicky výjimečných staveb čtvrti La Défense. Místo stavby nebylo vymezeno, architekti si mohli vybrat z několika možných parcel, aby to nejlépe vyhovovalo pojetí jejich projektu. Finalisté soutěže byli vyhlášeni letos 11. března v Cannes na realitním veletrhu MIPIM.
Do závěrečné pětice tehdy postoupily ateliéry Jacques Ferrier Architecture, Foster + Partners, Studio Daniela Libeskinda, Atelieres Jean Nouvel a Wilmotte et Associés.
Jacques Ferrier navrhl budovu ve tvaru písmene H. Šlo o nejvyšší soutěžní projekt, v němž vyšší ze dvou věží stavby měla dosahovat 310 metrů. Foster + Partners navrhli o třináct metrů nižší budovu jednoduchého válcového tvaru s měděnou fasádou.
Daniel Libeskind navrhl futuristickou střepinu, která vyrůstá z trojúhelníkového půdorysu do výšky 255 metrů. Wilmottův návrh tvořily tři rotující věže dosahující výšky 284 metrů. V porovnání s předchozími čtyřmi se návrh Jeana Nouvela doslova držel při zemi a jeho vítězství bylo pro mnohé překvapením. Architekti soutěžili ve smíšených týmech s developery a Nouvelovi možná pomohla i skutečnost, že v jeho týmu byla dvojice spolehlivých španělských investorů -společnosti Layetana a Medea.
Největší obchodní čtvrť v Evropě. Je situována na západě Paříže a nachází se tam řada nejvyšších pařížských staveb. Z dvaasedmdesáti výškových budov ze skla a oceli se jich čtrnáct vypíná do výšky nad 150 metrů. Jméno dostala podle sochy La Défense de Pais postavené v roce 1883 na památku vojáků, kteří bránili Paříž za prusko-francouzské války.
O výstavbě nové obchodní čtvrti se uvažovalo už po první světové válce, ale základní kámen první budovy tam byl položen až v roce 1956. Šlo o veletržní palác CNIT, jehož padesát metrů vysoká betonová klenba zastřešuje prostor velikostí srovnatelný s náměstím de la Concorde. Byl nazýván chrámem moderního věku. V září 1958 byl vytvořen celkový projekt na čtvrť La Défense a nové budovy pak postupně nahrazovaly staré továrny, ošuntělé domky i několik malých zemědělských usedlostí.
Jako první byla dokončena věž Esso. Následovaly další výškové stavby první generace, z nichž žádná nepřekročila sto metrů. Začátkem sedmdesátých let začala s výstavba druhé generace výškových staveb, ale vzápětí byly veškeré plány zbrzděny ekonomickou krizí, která postihla Francii v roce 1973. V osmdesátých letech zařadil prezident Mitterrand čtvrť La Défense mezi velké francouzské projekty. Začala tam vyrůstat třetí generace mrakodrapů. Vzniká v té době největší obchodní centrum v kontinentální Evropě Quatre Temps a výstavba vrcholí dominantní stavbou Grande Arche v nezápadnějším cípu čtvrti. Současně vyrůstá řada hotelů a je tam protažena linka 1 pařížského Metra. V devadesátých letech vláda čtvrť La Défense příliš nepodporovala a budovy rychle zastarávaly. Ke konci minulého století čtvrť působila jako experiment, který se příliš nezdařil.
Přede dvěma lety organizace pro rozvoj a řízení La Défense vyhlásila ambiciózní program rozvoje s názvem La Défense 2006 - 2015. Nové architektonicky výjimečné stavby by měly čtvrti pomoci k upevnění pověsti významného mezinárodního obchodního centra. Těsně před dokončením je 183 metrů vysoký Tour Granite Christiana de Portzamparca a Tour T1 ateliéru Valode & Pistre. Zatím nejvyšší stavbou tu bylo 180 metrů vysoké sídlo ropné společnosti TotalFinaElf z roku 1985. Další dominantou je 110 metrů vysoká už zmíněná Grande Arche.
Moderní architektura La Défense je magnetem pro návštěvníky Paříže, ale místní obyvatelé si stěžují na její odlidštěnost. Asi před rokem z jednoho průzkumu vyplynulo, že jim tu chybí i výrazná dominanta. Tou by měla být nyní Tour Signal.
La Défence se dnes rozkládá na ploše 160 hektarů. Nabízí 3 a půl milionu metrů čtverečních kancelářských ploch. 210 000 čtverečních metrů zabírají obchody, z toho 120 000 m2 připadá na už zmíněné největší obchodní centrum Quatre Temps. V la Défense je zaměstnáno 150 000 lidí, ale žije tam pouze 20 000 obyvatel. Nová výstavba by měla do la Défense přilákat v příštích dvaceti letech dalších 50 000 lidí.
Stal se v pořadí druhým francouzským architektem, který získal prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu. Prvním byl Christian de Portzamparc v roce 1994. Jean Nouvel navrhl a navrhuje desítky pozoruhodných budov v celém světě. Porota, která Pritzekerovu cenu uděluje, vyzdvihla jeho odvahu prosazovat nové revoluční myšlenky v architektuře a překračovat vymezené hranice. Ocenila jeho představivost a hlavně nespoutanost a nenasytnou touhu po kreativním experimentování. Seznam jeho děl je téměř nekonečný.
Podle Nouvelových návrhů vyrostla v Paříži obdivovaná budova Arabského institutu, která je považována za dosud nejdokonalejší ukázku hypermoderní stavby na světě. Její fasáda reaguje na změny tepla i světla. Stěny budovy jsou pokryty hliníkovými panely, které připomínají arabské rohože, a ve skutečnosti skrývají čočky kamer a světelné senzory.
Nouvel navrhoval pro Paříž i Muzeum domorodého umění na nábřeží Branly, Tokio se pyšní jeho výškovou budovou Dentsu Tower a v Barceloně mají slavný Nouvelův mrakodrap Torre Agbar. Pro Prahu navrhl budovu Zlatý anděl, kde použil své oblíbené serigrafie. V Paříži se staví podle jeho návrhu nová koncertní hala pařížské filharmonie, která má být dokončena v roce 2012. Připravil i slavný projekt odbočky francouzského Louvre v emirátu Abú Dhabi, který má být rovněž dokončen v roce 2012. Už letos by měla být slavnostně otevřena jeho Koncertní hala v dánské Kodani. K jeho dílům patří i projekty na rozšíření Centra umění královny Sofie v Madridu, na budovu opery ve francouzském Lyonu, divadlo Guthrie v americkém Minneapolisu, Kolínskou věž v Kolíně nad Rýnem a desítky dalších. Vytvořil návrh na sídlo Cartierovy nadace na pařížském bulváru Raspail, ve Vídni navrhl přestavbu bývalého plynojemu na multifunkční prostor pro bydlení, obchod i zábavu. Připravuje skleněnou věž pro New York (Tour Verre). Kromě architektury se Nouvel věnuje i designu a návrhům interiéru. Navrhoval příbory, skleničky či flakon pro parfém firmy Yves Saint Laurent.
Jean Nouvel se narodil 12. srpna 1945 ve městě Fumel na jihozápadě Francie. Od mládí projevoval výtvarné nadání, nakonec se rozhodl pro architekturu. Vystudoval pařížskou Školu krásných umění (École des Beaux - Arts). Do povědomí odborné veřejnosti se dostal, když se výrazně zapojil do diskuze intelektuálů o francouzské architektuře. Vystřídal několik ateliéru a v roce 1994 založil Ateliéry Jean Nouvel, které mají pobočky v několika zemích a desítky spolupracovníků. Za svoje dílo získal řadu mezinárodních cen, čestné doktoráty Řád čestné legie a nejnověji Pritzkerovu cenu, obdobu Nobelovy ceny v architektuře.