Pařížská radnice - DOVOLENÁ.eu

Symbol moci hlavního města starý více než sedm set let. Při návštěvě Paříže ho nevynechá žádná hlava státu. Místo, kde se tvořily dějiny a kde se ročně koná až šest set recepcí. Tajný podzemní bunkr a chodby. To vše je Hôtel de Ville - pařížská radnice.

Na místě dnešní pařížské radnice na náměstí de Grève stával kdysi trojpodlažní dům podpíraný sloupy. Říkalo se mu Maison aux piliers, Sloupový dům. Pro Paříž jej roku 1367 koupil významný představitel měšťanstva Étienne Marcel. Vznikl přestavbou tří původně samostatných domů a byl znám i pod názvem Maison au Dauphin, protože tu kdysi bydlel následník trůnu (dauphin) a pozdější francouzský král Karel V. Bylo tam vše, co Paříž potřebovala ke své správě – soudní síň pro rozhodování sporů mezi měšťany, kaple a zbrojnice.

Paříž bohatla a stará budova časem přestala vyhovovat. V roce 1533 požádali představitelé města architekty Dominiqua de Cortone řečeného Le Boccador a Pierra Chambigese, aby postavil dům, který bude odpovídat významu města a nabídne dostatek prostoru. Práce trvaly téměř sto let. Stavba radnice (Hôtel de Ville) ve stylu francouzské renezance připomínající zámky na Loiře byla dokončena v roce 1628. O dvě století později byla radnice rozšířena o další stylově jednotná křídla.

Historické mezníky

Jako centrum městské správy byla radnice místem, kde došlo k řadě významných událostí. Právě tam v roce 1790 poprvé měšťané zvolili svého prvního starostu na dvouleté funkční období. Na radnici byla 10. srpna 1792 svržena monarchie a moci se chopila revoluční výkonná rada. 27. července 1794 se sem uchýlil Robespierre při útěku před vojskem. V jednom ze sálů radnice byl postřelen a později zatčen.

Byla to právě pařížská radnice, kde 23. února 1848 padly výstřely, které o dva dny později napomohly k vyhlášení druhé francouzské republiky.

Během Pařížské komuny v roce 1871 byla radnice revolučními vojsky vydrancována a vypálena. Požár trval osm hodin a zničil veškeré vybavení, umělecká díla, písemnosti v archivu i knihovnu. Představitelé města byli kvůli odporu za trest zbaveni moci a Paříž byla dlouhou dobu bez starosty.

V srpnu 1944 generál De Gaulle na radnici slavnostně oznámil, že Paříž byla zbavena čtyři roky trvající německé okupace.

Společenský život

Pařížský starosta dnes pracuje ve druhém poschodí pravého křídla při pohledu z průčelí. Jeho místnost je spojena dlouhou chodbou s někdejší pracovnou prezidenta Rady Paříže. Dnes jsou obě funkce spojeny v osobě starosty. Při slavnostních příležitostech podle tradice vycházeli oba ve stejný okamžik tak, aby se setkali uprostřed a společně vešli do sálu.
Velkolepé slavnosti se na pařížské radnici pořádají dodnes. Je zvykem tam přijmout hlavy států při oficiálních návštěvách Francie. Každý rok se tu koná okolo šesti set různých společenských událostí.

Zázemí

Radnice má zaměstnance všech profesí. Jsou tu elektrikáři, instalatéři, truhláři, květináři a květinářky, hodinář, uklízeči, číšníci a především stěhováci. Ti patří k nejvytíženějším. Kromě běžného provozu je třeba se starat i o bunkr pro případ nebezpečí. Skrývá se v něm vlastní zdroj energie, nezávislá telefonní síť a zásoba jídla na několik týdnů.

Pařížská radnice má i významné podzemní prostory. V části je parkoviště, které bylo kdysi chodbou vedoucí až do kasáren Lobau. V nouzi sem mohla kdykoli přijet jednotka městské stráže na koních. Jiná chodba ústila do jedné z budov na nedaleké ulici Avenue Victoria a personál radnice tudy mohl kdykoli nenápadně uprchnout.

Jediné, na co se při stavbě radnice nemyslelo, byl vinný sklep. V roce 1975 tu byl přece jen zřízen a za dvacet let se rozrostl na soubor patnácti tisíc lahví prvotřídních vín. Před rokem a půl jej nechal současný starosta Paříže Bertrand Delanoë z poloviny rozprodat. Celkový výtěžek dosáhl částky devíti set tisíc eur.