Pizza

Že je pizza italská? Nikoli!

Italská kuchyně je proslulá sama o sobě, ale největší slávu jí přinesl pokrm, který už připravovali staří Egypťané, od nichž ho převzali Římané – jedná se pochopitelně o pizzu. Název je odvozen od slova „picea“, z neapolského dialektu označujícího placky z kynutého těsta. Pizza se do světa dostala z regionu Kampánie, na jihu Itálie, kde byly také objeveny nejstarší pece v Itálii (v okolí Neapole).

Pizzu jedí všichni a všude

Pizza byla zpočátku - narozdíl od dnešních dob, kdy nejslavnější pizzerii v Neapoli poctil svou návštěvou i prezident Clinton – jídlem chudiny. Až Margareta Savojská, manželka krále Umberta I., zatoužila po zpestření svého francouzsky střiženého jídelníčku. Povolaný mistr pizzař Espozito připravil speciální pizzu v národních barvách složenou z rajčat (červená), mozzarely (bílá) a bazalky (zelené) a na počest královny ji pojmenoval Margarita, což jí už navždy zůstalo. Patrioti z Kampánie, jejímž správním střediskem je právě Neapol, s oblibou tvrdí, že právě zde se nacházejí ty nejlepší pece a to nejpříznivější klima, pro výrobu té nejlepší pizzy světa. Ať je to pravda či ne, pizza se spolu s italskými emigranty začala šířit po celém světě, zejména do Ameriky, kde se stala stejně oblíbenou jako místní fastfoody.

Základní druhy pizzy

Pizza napoletana (neapolská pizza) - mozzarella, olivový olej, rajčatový protlak, čerstvá bazalka a ančovičky.
Pizza alla marinara (pizza po námořnicku) - černé olivy, kapary, rajčatový protlak a ančovičky.
Pizza Margerita (pizza podle královny Markéty) - rajčata, mozzarella, bazalka.
Pizza ai funghi (s žampiony) jako předtím a navíc houby.
Pizza capricciosa (rozmarná pizza) - mozzarella, žampiony, italská sušená šunka, malé artyčoky, natvrdo uvařená vejce, černé olivy a vše, co si kuchař vymyslí.
Pizza quattro stagioni (čtyři roční období) - v podstatě jako capricciosa, ale s tím, že se ingredience kladou odděleně, každá do jedné čtvrtky pizzy.