Petra - Jordánsko

Nejznámější skála

Petra v překladu znamenající „skála“ je bezpochyby největším šlágrem celé země. Tato atrakce číslo jedna celého Blízkého východu leží  260 kilometrů jižně od Ammánu a 200 kilometrů severně od Mrtvého moře, co do slávy a popularity nemá v celém širokém regionu konkurenci. Leží ukrytá v nehostinné krajině a je přístupná pouze úzkou štěrbinou mezi rozpolcenými skalními útesy červené barvy.

Před pěti tisíci lety byla Petra hlavním městem Nabatejského království, které místní obyvatelé doslova vytesali z narůžovělého kamene. Nabatejci obchodováním postupně nabyli velkého bohatství a založili stabilní monarchii, jejíž metropolí se stalo skalní město Petra.

Stavitelé Nabatejci

Beduíni zde žijí dodnes, ale v současnosti je živí turismus oproti kočovnictví v minulosti. Nabatejci přinesli do těchto míst úplně nové pojetí umění a architektury ovlivněné řeckým uměním a začali do růžových skal vytesávat chrámy, paláce, vítězné oblouky, amfiteátry, nádherné hroby. Všechny tyto nádhery jsou ještě důmyslně a detailně zdobeny. Nabatejci byli také velkými sochaři, a tak se zčásti dochovaly i fresky a plastiky. Celý areál působí jako monumentální, perfektně zachovalý odkaz dávnověku.

Obranná pevnost ve filmu

Ale nenechte se mýlit, hlavním úkolem Petry byla obrana. Petra je doslova a do písmene obranným městem. Stýkají se zde tři strmá údolí, ukrytá v horách a snadno kontrolovaná. K tomu všemu místo leží nedaleko hlavní obchodní tepny starověku. V prvním století po Kristu dosáhlo místo neskutečného rozkvětu, tehdy měla Petra kolem čtyřiceti tisíc obyvatel.

Starý arabský národ Nabatejců strategickou polohu nenechal ležet ladem a vybíral zde mýtné a poskytoval ubytování procházejícím karavanám. Po křižáckých výpravách se Petra vylidnila a po záboru Arabů její význam poklesl úplně na dno. Znovu objevena byla až v 19. století a největší slávu ji přinesl film Indiana Jones a poslední křížová výprava, jenž se tu točil a totálně Petru zprofanoval.

Petra 21.století

Dnes je to nejnavštěvovanější a nejdražší památka celého Blízkého východu. Denně sem zavítá na 3000 návštěvníků. Lomozí se kilometrovou, tektonickou průrvou zvanou Siq, což bývala jediná přístupová cesta do areálu, a pak uchváceně vydechují nad krásou objevivší se "Pokladnice" - el Khazneh, chrámu vyrubaného doslova do skály. Za pokladnicí se nacházejí další pohádkové stavby jako Amfiteátr, Opatovství a další a další.