Podle odborných výzkumů stále stoupá počet lidí, kteří jsou „plně“ zaměstnáni. Čas strávený na neproplacené dovolené pro ně znamená neunesitelnou finanční, nebo psychickou ztrátu. Volno, kterým by si měli zdraví utužit, si pak vyberou jinde – absenci dovolené odstonají.
Podnikatelé volají po proplacené dovolené, blokují se ale sami
Nejčastěji si dovolenou odpírají právě podnikatelé, živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné. Těm totiž dovolenkové dostaveníčko nikdo neproplatí, a i kratší vypnutí z pracovního kolotoče považují za osobní selhání a za uniklý zisk. Podnikatelé proto už po několik let volají po státem uznané dovolené. Ta by se „proplácela“ pomocí následné daňové úlevy a nyní se o ní znovu diskutuje. O její podobě se nemohou ale shodnout sami živnostníci, proto se jí nezabývají ani politické subjekty.
Nastíněná daňová úleva by nejvíce pomohla těm, jejichž průměrná měsíční zda dosahuje maximálně průměrné mzdy v ČR – míra úspory by byla přitom závislá na míře pracovitosti (z každou dovolenou odpočet dvanáctiny příjmů od základu daně). Část podnikatelů však návrh dovolené pro sebe samotné považuje za nesmysl – zisky a případný nárok na dovolenou má řídit trh.
Workoholismus stále stoupá, lidé odpočívat neumějí i nechtějí
Psychologové ovšem namítají, že přibývá nemocných workoholismem, a že i dobře zabezpečený a prosperující podnikatel si dovolenou odepírá. Pokud mu ji nikdo neproplatí, odmítá ze svých zisků „ukrojit“. Workoholismus je přitom duševní nemoc jako každá jiná. Lidé bez státem podporovaného volna si tak dovolenou mnohdy vybírají až za krajní situace – v momentě, kdy jsou nemocní z vyčerpání či přepracování. Takové volno však slouží zase jen k rekonvalescenci nemocného těla, ne ke skutečnému odpočinku těla zdravého.
Foto: Workoholismus, zdroj www.askmen.com
