Starověká řecká obec Sparta byla samostatným vojenských státem (Sparta – hlavní město Sparta) a náležela mezi nejmocnější řecké obce, jejichž politický vliv na chod celé země byl zcela zásadní. Její moc stále sílila a občané Sparty se často považovali takřka za polobohy, potomky mýtického Hérakla. Občané byly natolik přesvědčení o své síle, že spartské vesnice nebyly nikdy obehnány hradbami. Jejich účel údajně plnili sami občané.
Ani mocné Spartě se nevyhnuly sociální nepokoje plynoucí s postupných vojenských nezdarů. „Neporazitelné“ spartské vojsko své bitvy několikrát prohrálo, a pomyslné sociální nůžky mezi bohatými aristokraty a chudými zemědělci se začaly rychle otevírat. Sociální nepokoje ohrožovaly Spartu stejně silně jako zdatní protivníci, mocichtiví Sparťané se museli ve prospěch chudších vzdát části svých majetků, aby městský stát vůbec zachránili.
Dnes se na prohlídku jezdí do původního antického prostranství, ale ani moderní zástavba se Spartě nevyhnula. Moderní část města vznikla v roce 1836, dnes má Sparta kolem 18 000 obyvatel. K městu, které bylo známým rivalem Athén, je možné se vydat např. od nedalekého starověkého města Mystra, které je vůbec nejproslulejším byzantským komplexem v Řecku. Blízko je to i na pevnost Kastro. Výběžek pohoří Taÿgetos se nachází v jižní části Peloponéského poloostrova.
Zajímavost: Hérakles byl Diův syn, který byl obdařen nadlidskou silou a jeho skutky se staly inspirací pro všechny řecké muže. Mezi jinými skutky též přivedl divokého nezkrotného býka z Kréty, zabil Hydru či z podsvětí na světlosvěta přivedl psa Kerbera. „Jen tak na cestách“ založil celé Théby a ze zajetí osvobodil Prométhea přikovaného na skále.
Zajímavost: Jedinými řeckými ženami, které mohly ve starověku mluvit alespoň zčásti o rovnosti pohlaví, byly právě spartské občanky. Jejich manželé a děti celé měsíce válčili, nebo se na válku připravovali, ženy směly spravovat majetek a volně s ním disponovat. Také se mohly svobodně rozvést.