Španělská kuchyně je pestrá a dosti se liší region od regionu. Přímořské oblasti se vyznačují hojností ryb a mořských plodů, naopak vnitrozemí je bohaté na hutné polévky a maso. Olivový olej, rajčata a česnek jsou však takřka neopomenutelnou nezbytností.
Speciality se liší podle lokality, a tak rozeznáváme další regionální kuchyně, jako například andaluskou, která se chvástá výbornými víny, k nimž se konzumují chuťovky tapas. Vyhlášená je zde sušená šunka (jamón serrano) a andaluská specialita gazpacho, tedy studená zeleninová polévka, která již pronikla i do ostatních regionů. Andalusii také dominuje velké spektrum dezertů a sladkostí jako památka na arabské panování.
Oproti tomu vnitrozemská kastilská kuchyně je založena na luštěninách, importované cizrně. Hodně používané je zelí, čočka a fazole, to vše doplněné nezbytným masem – jehněčí, vepřové. Vynikající jsou sýry z ovčího, kozího i kravského mléka.
Kraji Extremadura vévodí výrobky z iberského prasete krmeného žaludy. Čekají tu na vás nejrůznější druhy klobás, které mohou být ostré, kyselé, sladké a všech velikostí. Místní pokrmy jsou většinou vydatné a kaloricky hodnotné. Podávají se migas, smažené kousky chleba smíchané se slaninou a sušenou paprikou. Kraj Aragon je pověstný svou jednoduchostí. Základem je maso, z něhož se připravuje ragú. Oblíbené je jehněčí a i zde narazíte na migas na všechny způsoby.
Kuchyně na ostrovech Kanárských a Baleárských je díky turismu hodně internacionální. Ale není problém ochutnat tradiční pokrmy, jako typický kotlík – cocido canario. Na Baleárských ostrovech dominuje vepřové. Národním jídlem je tu Lechova (sele na rožni).
Galicijská kuchyně je nejznámější. Lidovým jídlem je pulpo a feira (chobotnice po trhovecku). Baskitská kuchyně je nejuznávanější v celém širém Španělsku, vaření je zde zábavou a je to také domovina těch nejvěhlasnějších gastronomických podniků.