Až nad mraky - DOVOLENÁ.eu

Nejvyššími stavbami světa se dnes pyšní Asie. Čína, Tchaj-wan, Malajsie, Bahrajn či Dubaj. Tam v hlavním městě vyrůstá současná nejvyšší budova světa Burdž Dubaj. Plánují se však i vyšší stavby. V budoucnu bude mít primát mrakodrap v Saúdské Arábii. Měl by údajně měřit 1600 metrů a vyšplhá se tak vysoko nad mraky.

Babylonská věž, egyptské pyramidy, moderní výškové stavby. Už od starověku vyjadřují lidskou touhu dosáhnout k nebesům. Ve středověku a později to byly většinou náboženské stavby — katedrály a jejich štíhlé věže. Pak se objevila pařížská Eiffelovka a v USA první mrakodrapy. Dnes jsou výškové budovy nejtypičtějšími stavbami začínajícího třetího tisíciletí.

V osmdesátých letech minulého století, kdy většina zemí prožívala ekonomický boom, vznikaly desítky projektů prestižních mrakodrapů. Jen část jich byla realizována. Ekonomický pokles, který následoval v devadesátých letech, řadu projektantů od výškových staveb odradil nebo zpomalil jejich výstavbu.

Nejvyšší

V současné době výškové stavby opět prožívají boom. Nejdále k nebi se v současné době šplhá Burdž Dubaj, stříbřitá budova ze skla a betonu, která se staví v hlavním městě emirátu Dubaji. Dokončena by měla být v příštím roce, ale už nyní předčila dosavadního držitele světového výškového rekordu tchajwanskou budovu Taipei 101. Projekt je dílem týmu amerických architektů ateliéru Skidmore, Owings & Merrill (SOM) z Chicaga. Původně navrhli výšku budovy na 550, ale Dubajce to neuspokojilo a chtěli jít výš a výš. Jak bude nakonec Burdž Dubaj vysoká, se tají, zcela jistě však překročí hranici sedmi set metrů. Podle některých odhadů dosáhne přes osm set metrů, jiné zdroje předpokládají dokonce výšku přes tisíc metrů.

Základy stavby jsou ukotveny 192 ocelovými bloky ve skalním podloží v hloubce padesát metrů. Na stavbu se spotřebuje  230 000 metrů krychlových betonu a celková hmotnost budovy dosáhne 500 000 tun. Každý čtvereční centimetr speciálního pevného betonu vydrží tlak neuvěřitelných 800 kilogramů. Budovu bude pokrývat 83 600 metrů čtverečních reflexního skla.
V budově bude v provozu 56 dvoupodlažních výtahů, které se budou pohybovat rychlostí 10 metrů za sekundu. Každý je projektován maximálně pro 42 lidí.

Rotující věž

Další unikátní stavbou na pobřeží Dubaje bude rotující mrakodrap z dílny architekta Davida Fishera sídlícího v italské Florencii. Každé z 68 podlaží se může samostatně a nezávisle na ostatních otáčet kolem ocelového jádra konstrukce a to o celých 360 stupňů. Budova je příkladem takzvané dynamické architektury, neustále bude měnit svůj tvar. Otáčky jsou pomalé, zhruba šest metrů za minutu, takže lidé v budově je ani nebudou registrovat.

Důležitá je ekologická stránka projektu. Mezi jednotlivými podlažími budou umístěny horizontální větrné turbíny poháněné vzduchem proudícím od pobřeží. Budou vyrábět energii potřebnou k provozu budovy a doplňovat je budou solární články na střeše jednotlivých apartmánů. Celkově rotující věž vyrobí více elektrické energie, než spotřebuje, a přebytky bude dodávat budovám v okolí.

Stavba sestává z devadesáti procent z prefabrikovaných modulů, které se montují na připravené středové jádro. Montáž jednoho patra složeného ze 48 modulů trvá jen tři dny. To umožňuje mít na stavbě i nízký počet pracovníků – zhruba devadesát, a tím omezit rizika úrazů.

313 metrů vysoká budova má sloužit jako šestihvězdičkový hotel, budou v ní i kancelářské prostory a obytné komplexy. Nebude chybět plavecký bazén na střeše a úplnou novinkou budou soukromé garáže u jednotlivých obytných apartmánů. Automobily tam vyveze speciální výtah.
Stavba rotující věže má být dokončena příští rok. Její autoři počítají s exportem technologií, které pro ni nově vyvinuli, a plánují výstavbu obdobných budov v předních světových metropolích.

Energy tower

Výrazným příkladem tohoto nového trendu je plánovaný komplex Energy Tower, který vyroste v bahrajnském hlavním městě Manama. Věžovitý objekt bude mít výšku 322 metrů a se 68 podlažími vypadá na výkresech jako obří rozsvícená svíčka. Díky nejmodernější technologii se podobně jako rotující věž zcela obejde bez dodávek energie zvnějšku. Bude vybudován na pobřežním pozemku pod vedením německého architekta Thomase Lückinga, který stavbu navrhl.

K inovativním technologiím použitým při stavbě patří nový typ vakuových oken vyvinutých v Německu. Dvojité sklo vyplněné vakuem má uvnitř několik průhledných distančních vzpěr, aby se tabulky vlivem atmosférického tlaku neprohýbaly dovnitř. Takto upravená okna propustí ve srovnání s běžnými okny jen polovinu tepla a jsou výrazně lehčí než dosud nejúčinnější okno s trojitým sklem.

Ekologickým hlediskům má být podřízeno i vnitřní vybavení budovy. V kancelářích budou nízkoenergetické počítače a úsporné zářivky. Větrací systém bude fungovat s co nejmenším počtem ventilátorů. V návrhu se počítá s využitím svěžího větru od pobřeží. Odvětrávací otvory budou umístěny na závětrné straně, kde vzniká podtlak. Tímto způsobem větrali své domy Arabové již před staletími. Úsporná opatření mají snížit celkovou energetickou spotřebu stavby o padesát až šedesát procent.

Malá větrná elektrárna na střeše má podobu plamene svíčky a bude produkovat pět set kilowattů elektrické energie. Další energii bude dodávat rozsáhlý solární štít, který se bude pohybovat pod vnější skleněnou vrstvou fasády a bude současně chránit budovu před intenzivním zahříváním. Tvoří ho 4500 solárních článků. Součástí energetického systému jsou i solární kolektory s ohřevem vody. Takto shromážděné teplo bude pohánět chladicí agregáty a vzduch přiváděný do budovy se bude ochlazovat v potrubí vedeném pod mořskou hladinou a pod zemí.

Ekologické paramtetry

Nedaleko od připravované věže Energy Tower v bahrajnském hlavním městě stojí hrubá stavba jiného unikátního ekologického gigantu, Bahrajn World Trade Center (Bahrajnského světového obchodního centra).

Mezi jeho dvěma věžemi o výšce 240 metrů se otáčejí tři větrná kola o průměru 29 metrů. Kola byla instalována letos v březnu a tvoří unikátní dominantu hlavního města. Využitá větrná energie bude představovat jedenáct až patnáct procent celkové spotřeby nové stavby.

Nové nízkoenergetické mrakodrapy mají roční spotřebu energie na vytápění do padesáti kilowatthodin na čtvereční metr. Odtud pak vede další cesta k takzvaným třílitrovým domům s energetickou náročností pod 34 kilowatthodin (ekvivalent tří litrů topného oleje) a konečně k objektům, které vystačí zcela bez přísunu energie zvenku.

V dalším emirátě Abú Zabí má dokonce vzniknout celá městská čtvrť s vyrovnanou bilancí oxidu uhličitého. Území o rozloze 6,5 čtverečního kilometru, kde bude žít 50 000 obyvatel, nepřidá do okolního ovzduší žádné skleníkové plyny.

Čína

Velmi impozantně působí další asijský mrakodrap Pearl River Tower v čínském Kantonu. 59 podlaží je tvarováno do podoby vzedmuté plachty a dovnitř prohnutá fasáda svádí vzdušné proudy do dvou vodorovných mezer, v nichž jsou umístěny větrné turbíny. Mohutné průduchy snižují celkový odpor při náporech větru a zvyšují stabilitu budovy. Budova je vybavena solárními panely a má také produkovat víc energie, než sama spotřebuje. Tak to alespoň slibuje americká firma Skidmore, Owings & Merrill, která Pearl River Tower navrhla, a která projektovala i Burdž Dubaj.

Celková výška stavby je jedním z hlavních údajů, který vypovídá o jejím významu. Nevypsaná soutěž o nejvyšší budovu světa probíhá již více než jedno století a vždy má jen dočasného vítěze. Na kratší či delší dobu.
Impulzem k projektování prvních výškových staveb byl nedostatek místa v amerických velkoměstech a zavedení nové stavební konstrukce s ocelovým skeletem. Za první stavbu  výškového typu se považuje desetipatrová chicagská budova Home Insurance Building z roku 1885. V roce 1930 překonal newyorský Chrysler Building (319 metrů) poprvé výšku Eiffelovy věže, ale už o rok později se v New Yorku vztyčil další kolos - Empire State Building, který se výškou ujal vedení. Pak už nevypsaný závod o to, kdo dosáhne výš, nabral obrátky a pokračuje dodnes. Ještě nedávno v něm vítězily USA, dnes prvenství patří zcela jednoznačně Asii.

Burdž Dubaj předstihne v roce 2015 věž Mubarak v Kuvajtu s plánovanou výškou 1001 metr, další stavba v Dubaji nazvaná Al Burdž by měla být vysoká 1050 metrů, ale termín dokončení není znám. Už v roce 2012 by měla být dokončena stavba, jejíž výška zřejmě dlouho nebude překonána. V Saúdské Arábii má vyrůst věž vysoká jednu míli, tedy něco málo přes 1600 metrů.