Turecko

Mezi Evropou a Asií

Krajina Homéra a Tróje, Alexandra Velikého, slavných měst Pergamonu, Smyrny, krajina dvou ze sedmi divů světa – mauzolea v Halikarnassu a Artemidina chrámu v Efesu a také krajina dávné říše Chetitů, stejně jako dějiště arménské genocidy. Turecko je jednou z nejrozmanitějších zemí světa, rozkládá se na dvou kontinentech kdesi mezi 36. až 42. stupněm severní šířky a 26. až 45. stupněm východní délky na celkové ploše cca 800 tisíc kilometrů čtverečních. Drtivá většina území leží v Asii, evropská část tvoří pouhé tři procenta. Obě části jsou odděleny Marmarským mořem a průlivy Bospor (Bogazici) a Dardanely (Çanakkale). Na tomto poměrně pravidelném obdélníku žije 65 milionový, značně kompaktní národ Turků, a zhruba šest procent Kurdů, kteří představují nejvýznamnější a dosti komplikovanou menšinu.

Problematický soused

Turecko má osm sousedů a s většinou z nich nemá právě přátelské vztahy. Evropská pohraniční část čítá 400 km hranic s Řeckem (odvěkým rivalem) a Bulharskem, na severovýchodě sousedí s Gruzií, velmi citlivou Arménií a Nachičevanskou autonomní oblastí. Jihovýchod lemuje hranice s poškorpeným šiítským Íránem, znepřáteleným sunnitským Irákem a arabskou Sýrií.  Celková délka hranic měří takřka tři tisícovky kilometrů a co je důležitější 8300 kilometrů lemují pobřežní vody plné skvostných pláží, které z Turecka dělají plážovou velmoc.

Perla orientu

Turecko je orientální zemí, zemí přechodu mezi dvěma kontinenty. Je to směsice kultur, historie a tradic. Turecké bazary, zlatnické výrobky a koberce jsou vyhlášené. Velmi dobře zachovalé pompézní paláce připomínají zlatý věk titánských říší. Kraji dominuje sladká vůně jasmínu a baklavy. Místní obyvatelé jsou pověstní svou pohostinností, milým přístupem a civilizovaností. Turecko je první islámská demokratická země s výtečnou kuchyní a ještě lepší tureckou kávou, jejíž sláva obletěla svět. Turecko se však pyšní také jednou z nejstarších historií. Prošli tudy Chetité, Peršané, Trójané, Řekové i Římané a všichni zde zanechali stopy a dědictví svých kultur.

Turecko v detailu

Dnešní Turecká republika, založená roku 1923 Mustafem Kemalem Atatürkem se rozděluje na 8 oblastí. Marmarská oblast zahrnuje evropskou část Turecka a přilehlé anatolské pobřeží. Maličké, avšak hustě osídlené  a strategicky významné území zahrnuje město Edirne a megalopoli Istanbul. Egejská oblast je úrodný region na jihozápadě země, spolu s Marmarskou oblastí generuje až polovinu zemědělské produkce. Černomořský region je turisticky neposkvrněná končina, plná lesů a rozeklaných hor střídaných nížinami. Takzvaná Anatolská náhorní plošina (Centrální Anatolie) je oblast ve vnitrozemí, orámovaná horskými pásmy a na západě metropolí Ankarou. Západní Kapadokie je zajímavá svým vulkanickým charakterem a roztodivnými sopečnými výtvory. Turecká riviéra představuje největší tureckou devizu. Středomořská oblast v zalesněném pásu pohoří Tauru. Jejím největším kontrastem k ní je Východní Anatolie, vysoko položené území vyznačující se drsným kontinentálním podnebím, kde se naparuje nejvyšší turecká hora Ararat (Agri Dagi - 5165 metrů n.m.) a největší turecké jezero Van. Oproti tomu Jihovýchodní Anatolie je poměrně jednotvárná, suchá oblast, třebaže jí křižují veletoky Eufrat a Tigris. Z hospodářského hlediska jsou majoritní zdejší ropná pole.