United States of America, obvykle zkracováno na USA, či dokonce jen na Ameriku, jsou třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě) a s přibližně 270 miliony obyvatel okupují rovněž třetí místo, co do lidnatosti. Trojka ovšem není číslem, které by tento relativně mladý stát charakterizoval, je to jednička, alespoň dle mínění USA samotných. USA žijí v domnění, že jsou nejlepší a pokud zrovna nejsou, tak chtějí být a dělají vše možné i nemožné pro to, aby byli.
Generují čtvrtinu bohatství světa, jejich území zahrnuje šest časových pásem a táhne se přes třetinu zeměkoule. Překvapí Vás tu věci, na které byste v životě nepomysleli, že zde nalezete. Zároveň zde uvidíte relativně velké kelímky na kávu, které nejsou až zas tak velké, jak se říká. Osmi proudé dálnice, které nejsou tak unikátní a jsou k vidění i jinde na světě. Ano, globalizace během posledních pár let udělala své. Ale i tak USA zůstávají zemí plnou protikladů, zemí nesmírných sociálních rozdílů, ale i možností, zisků a pádů; zemí absurdních zákonů a soudních procesů. Můžete jim fandit, můžete je zatracovat, jedno se však už dlouho nemění, Amerika udává tón, krok a je to země různorodá, barevná, přímočará a především inovativní.
Co Vás tu zajisté praští do očí, je počet bláznů v ulicích. Jsou všude a nikde jinde na světě takový počet duševně chorých lidí v normální společnosti nepotkáte. Zřejmě nejlépe tento jev popsala česká spisovatelka Iva Pekárková, která v USA prožila řadu let:
„Amerika je zemí, která si už po pár generací na všech úrovních společnosti notoricky plete příčinu a následek. Fakt je, že procento bláznů v USA je výrazně vyšší než v jiných zemích. Realita, filmy, reklamy a lži jsou tak dokonale promíchané, že si značné procento obyvatel už dlouho není jisté, co skutečně vidí, co je jen jejich vlastní představa a co se jim média pokoušejí nakukat.“
Od prohlášení nezávislosti v roce 1776, kdy konfederace 13 kolonií vyhlásila nezávislost na Velké Británii, začal proces uzurpování severoamerického území tehdy osídleného indiány. Tuto krutou epochu dějin charakterizují jména jako Geronimo, poslední velký apačský náčelník, Sitting Bull, náčelník kmene Soluxů, jemuž se podařilo doslova zmasakrovat armádu generála Custera. Obrovské krveprolití přežil na americké straně pouze jeden kůň. Tragédie u Little Big Hornu otřásla mladými Spojenými státy, vzbudila obrovské pobouření a znamenala obnovení vojenských akcí. Někteří historikové se domnívají, že tento gigantický masakr americké armády též ospravedlnil „genocidu indiánských kmenů“ ze strany USA. V roce 1890 byly hranice v USA oficiálně zrušeny. A od konce 19. století USA expandují i mimo americkou pevninu, především do Tichomoří a Karibiku, kde 1898 získávají Kubu, Portoriko, Filipíny, Guam či Havajské ostrovy.