Naoklasicistní budova z bílého pískovce a mramoru dominuje Washingtonu D.C. Připomíná nejrůznější světové stavby. Něco má z baziliky svatého Petra ve Vatikánu, trochu z katedrály svatého Pavla v Londýně a také z chrámu svatého Izáka v Petrohradu, někdo říká, že připomíná francouzské Versailles a také Pantheon. Budova americké federální vlády a Kongresu. Kapitol.
Nejvýraznější dominantou Kapitolu je bílá kupole v centru stavby nad rotundou. Ta je symbolickým srdcem Kapitolu. Má průměr 29 metrů, výšku 55 metrů a vedou od ní dvě křídla budov. V severním sídlí americký Senát, v jižním Sněmovna reprezentantů. Budova se rozkládá na ploše 1,66 hektaru, má přes pět set místností a kromě toho, že je sídlem federální vlády a Kongresu, je i místem, kde je soustředěno obrovské množství uměleckých předmětů. Každý rok navštíví Kapitol několik milionů návštěvníků z USA i ze zahraničí.
V roce 1791 si americký prezident George Washington vybral pro budoucí hlavní město pozemek o rozloze dvacet šest kilometrů čtverečních u řeky Potomac. Mělo vyrůst doslova na zeleném trávníku a náročným projektem byl pověřen francouzský architekt Pierre Charles L´Enfant. Naplánoval budovy, které se měly stavět okamžitě, i ty, s kterými počítal do budoucnosti. Rozsáhlé trávníky, zahrady a pěšiny připomínaly zámek francouzských králů Versailles. Před tím měla Amerika jiná hlavní města. V letech 1785 až 1790 to byl New York, kde se Kongres scházel v Městské hale, v letech 1790 až 1800 byla hlavním městem Filadelfie.
Francouzský architekt Pierre Charles L´Enfant, který plánoval celý Washington D.C., vybral pro stavbu Kapitolu pahorek Jenkins Hill nad řekou Potomac, zhruba kilometr a půl od Bílého domu, který se stal sídlem prezidenta. V roce 1792 byla na stavbu Kapitolu vypsána veřejná soutěž. Všechny došlé návrhy byly považovány za nedostatečné a byly odmítnuty. Nejnadějnější se zdál návrh architekta Stephana Halleta. V lednu 1793 ale vstoupil do hry William Thornton, architekt amatér, povoláním lékař. Navrhl dvě čtvercová křída propojená centrální rotundou. Jeho návrh, který připomínal římský Pantheon včetně sloupů a štítů, se líbil jak prezidentu Washingtonovi, tak tehdejšímu ministru zahraničí a pozdějšímu prezidentu Thomasi Jeffersonovi.
V dubnu 1793 sám Washington osobním dopisem návrh schválil. Aby se Hallet necítil ublížen, měl na stavbu dohlížet. Využil toho a návrh zkritizoval jako amatérský se spoustou problémů a zbytečně vysokými náklady. Jefferson poté jmenoval zvláštní komisi, v níž byl i Hallet, a ta Thorntonův projekt velmi podstatně revidovala. Základní kámen Kapitolu položil prezident Washington během velkého zednářského obřadu 18. září 1793. Na základním kameni je symbol svobodných zednářů.
Hallet prosazoval nové pojetí Kapitolu, ale byl Jeffersonem odvolán. Na jeho místo nastoupil George Hadfield, který sám rezignoval o tři roky později, protože nesouhlasil s návrhem ani se špatnou kvalitou stavebních prací. Na stavbě se postupně vystřídalo osm architektů. Senátní křídlo bylo dokončeno v roce 1800, sídlo Sněmovny reprezentantů v roce 1811. Přestavby průběžně pokračovaly zejména v padesátých letech devatenáctého století. Na stavbě na tomto stánku americké demokracie pracovali tehdy i otroci.
Krátce po dokončení obou křídel část Kapitolu v roce 1814 shořela. Rekonstrukce začala okamžitě a pokračovala celá léta. Během ní byla vybudována centrální rotunda, která se stala srdcem Kapitolu, a její první kupole. Další podstatné rozšíření zažil Kapitol v padesátých letech devatenáctého století. Thomas U. Walter navrhl kupoli třikrát vyšší, než byla původní, o průměru nynějších 29 metrů. V roce 1863 byla na vrchol kupole za zvuků dělových salv umístěna socha Svobody. Už tehdy byl Kapitol větší, než se původně plánovalo.
Podstatnou změnu zažil Kapitol v polovině dvacátého století. V letech 1958 až 1962 bylo východní průčelí postaveno zhruba deset metrů před staré a místo pískovce byl na stavbu použit bílý mramor. Původní korintské sloupy byly odstraněny a umístěny venku, kde se odrážejí v bazénu a připomínají návštěvníkům starou Persepol.
Jednotlivé budovy Kapitolu jsou propojeny sítí podzemních tunelů a také soukromým metrem. Všechny místnosti byly speciálně navrhovány pro určité použití. Severně od rotundy jsou místnosti Senátu, jižně prostory Sněmovny reprezentantů.
Letos v létě bylo mělo být v Kapitolu otevřeno nové návštěvnické centrum, které se začalo stavět v roce 2000. V podzemí vznikla pro návštěvníky velká vstupní hala, výstavní a přednášková místnost, restaurace, bufety a toalety.
Kapitolu patří zhruba 1,11 km2 plochy. Okolí včetně mramorových teras na severní, západní a jiní straně navrhl v roce 1875 krajinný architekt Frederick Law Olmsted, který zakládal i newyorský Central Park. Z jeho dílny vyšel také návrh letohrádku, otevřené šestiboké cihlové stavby severně od Kapitolu. Vedou do něj tři brány a uvnitř je fontána a dvaadvacet cihlových sedadel. Okno v jedné stěně nabízí pohled na umělou jeskyni.
Letohrádek byl vybudován v letech 1879 až 1881 a byl odpovědí na stížnosti návštěvníků, že si nemají kde sednout a odpočinout a dostat vodu pro sebe a své koně. Místo původní fontány tam jsou dnes moderní fontány na pití a nejen v letohrádku.
Velká část prostor Kapitolu je vyzdobena freskami, jejichž autorem je italsko-americký umělec Constantino Brumidi. Na stěnách chodeb jsou zobrazeny velké historické okamžiky a osobnosti Spojených států a také zvířata, hmyz a flóra, které jsou v Americe původní. Kupoli rotundy zdobí Brumidiho dílo nazvané Apoteóza Washingtona. George Washingtona tam obklopuje třináct dívek a řečtí a římští bohové a bohyně. Základ kupole tvoří vlysy, na nichž je obrazová historie Ameriky od přistání Kryštofa Kolumba.
Také v Rotundě samotné jsou obrazy z americké historie, například Křest Pocahontas, Vylodění Otců poutníků, Objevení Mississippi, Vyhlášení nezávislosti a další. Sněmovnu reprezentantů zdobí portréty světových zákonodárců počínaje Mojžíšem přes Chammurapiho, dále řecký Solon, Maimonides, Justinián I., Sulejman, papež Innocent III., Francouzi Colbert a svatý Ludvík, dále Alfons X., jako jediný Američan Thomas Jefferson a další osobnosti.
Celý Kapitol včetně výzdoby je důslednou oslavou americké historie, amerických osobností, amerického práva a pojetí svobody. Navzdory tomu, že se na jeho výstavbě podílelo tolik architektů, je to stavba podivuhodně ucelená a v každém případě velmi působivá, která si právem dělá nárok na místo mezi nejzajímavějšími stavbami světa.